Ať žije Kilian Jornet!

Home/Běh/Ať žije Kilian Jornet!

Ať žije Kilian Jornet!

Když jsem četl knihu Běhej nebo zemři, jejíž autorem je Kilian Jornet, byl jsem fascinován jeho myšlenkami a výkony, které podával, a stále podává. „Je to běžecký zázrak, který se rodí jednou za dvacet let”, psalo se v běžeckých magazínech a na webech. Všichni lajkovali jeho facebookové statusy, instagramové fotografie, a představenstvo firmy Salomon se mohlo radovat z propagace značky. Ideální stav, co říkáte?

O jeho úspěchu a výkonech vůbec nehodlám spekulovat. Je skvělý.

Co mě však skoro až děsí je častý fenomén české společnosti zvaný “slepé následování”. Člověk, který je takhle “postižen” svého idola zbožňuje a vynáší ho do pomyslného nebe. Dal by cokoliv, aby se jen mohl špičkou prstu dotknout vysněného Kiliana. Pro jeho krásu, svalnaté tělo a obdivuhodné výkony. Takový člověk se trvale pohybuje v říši snů. Tajně doufá, že jednou dosáhne vysněného úspěchu, stejně jako jeho obdivovaný.

I já si tohle stádium prožil. S českým populárním zpěvákem, otcem dvou dětí, kickboxerem a jezdcem rallye Danem Landou. Jeho písničky hrály líbivou melodii na mé pocity a texty jeho písní mi v uších zněly i bez sluchátek. Byl jsem na jeho koncertě, objednal jsem si tričko s nášivkou jeho podobizny a hrdě ho nosil do práce, mezi přáteli v Praze a doma v něm i častokrát spal. Hřál jsem si na těle společenskou ikonu a snil o společném rozhovoru.

Tip.  OSOBNOST: Ondřej Velička / Sparťan z Bystřice pod Hostýnem

Slepé následování společenských ikon je zcestnou cestou k osvojení si nálepky slepé ovce, která nehledá ve vlastním nitru a nechová se podle svého nejhlubšího přesvědčení. Je mnohem jednodušší a pohodlnější vnímat cestu někoho, kdo už si ji prošlapal, než odbočit do hlubokého neznáma a jít vlastním směrem.

Děsivý příklad, dokonce v trojitém podání, si můžete přečíst na webu markething.cz

“Nechme se inspirovat úspěchem druhých, nezapomínejme ale na vlastní CESTU”

Proto si vždycky sám pro sebe říkám: “Nechme se inspirovat úspěchem druhých, nezapomínejme ale na vlastní směr”. Samotné lajkování statusů totiž nikdy nenahradí ani nenapodobí zážitek, který daný člověk olajkuje. Půjde tak vždy jen o napodobování druhých.

tenhle mistr horských běhů dokončí svůj velkolepý projekt Summits of my Life, možná zapadne do davu běžců, kteří si chtějí vlastní sílu a vytrvalost porovnat se silou horských masívů a štítů. Pak se naprosto přirozeným způsobem ve společnosti objeví další člověk, který stejně jako Kilian, dá běhu nový, dynamičtější rozměr.

A na tu dobu se náramně těším.

Odkaz na e-book

NEWSLETTER

Jednou měsíčně vás budu informovat o novinkách (rozhovory, recepty, běžecký trénink atd.) na tomto blogu. Bez spamu a s možností kdykoliv se z odběru odhlásit.

Skvělé, vše proběhlo v pořádku. Novinky z blogu jsou na cestě do vašeho emailu.

By | 2017-04-23T15:37:40+02:00 Únor 10th, 2015|Běh|4 komentáře

About the Author:

Jsem bloger, aktivní běžec, kuchař ve vegetariánské restauraci a milovník zeleného čaje. Jsem rád v kontaktu s lidmi, kteří mě naplňují a inspirují.

4 komentáře

  1. xMilda 20.2.2017 at 09:50 - Reply

    Běhej nebo zemři je jedna ze dvou běžeckých knížek, které jsem nedočetl a asi už nikdy nedočtu do konce (mimochodem druhá je Chirunning).
    K výkonům ani Kilianovi samotnému nic nemám, ale pro mě opravdu strašně nezáživné čtení. Asi se na tom podepsal fakt, že jde o mladého kluka a trochu chybí životní nadhled a zkušenosti (ve srovnání třeba s Jurkem).
    Co musím naopak za poslední dobu vyzdvihnout je “Můj dlouhý běh” od Daniela Orálka. To jen tak mimo soutěž 🙂

    • Polobosý Dan 20.2.2017 at 09:53 - Reply

      Slepé následování je vlastní lidem bez vlastního cíle – vlastní představivosti.
      Na těchto příbězích je nejdůležitější “nechat se inspirovat”.
      Fenoméni na jakémkoliv poli lidské činnosti jsou vždy originál ale my můžeme načerpat inspiraci pro VLASTNÍ CESTU.
      Mě oslovil bosonohej Ted ale vím že jen jeden. Ale já se mohu vydat cestou – svoji vlastní cestou – jak vnitřně naplnit myšlenku FREE RUN. Asi nikdy si nezaběhám po amerických horách ani Cu kaňonech, ale vnitřně nacházím radost z jakéhokoliv výběhu ve svém okolí a raduji se z pohybu vlastního. Dokáži si vychutnat každou pěšinku či stezku a stejně tak dokáži běžet po silnici aniž bych ztrácel radost z běhu …
      Cesta je cíl …

      • Miroslav Knedla 20.2.2017 at 09:55 - Reply

        Souhlas Dane, cítím to stejně 🙂

    • Miroslav Knedla 20.2.2017 at 09:56 - Reply

      Za mě tedy “Best of” je rozhodně Jurek, ale jak bylo řečeno, skvělá inspirace, ne dogma 🙂 Díky za názor.

Leave A Comment

3 × one =

Sdílet

Send this to a friend

Ahoj, našel jsem pro tebe zajímavou stránku: Ať žije Kilian Jornet!! Najdeš ji na této stránce: http://bit.ly/1LaT6vL