OSOBNOST: Ondřej Velička / Sparťan z Bystřice pod Hostýnem

Home/Ostatní/Rozhovory/OSOBNOST: Ondřej Velička / Sparťan z Bystřice pod Hostýnem

OSOBNOST: Ondřej Velička / Sparťan z Bystřice pod Hostýnem

Na počest řeckého posla a běžce v jedné osobě Feidippida, se v Řecku od roku 1983 koná jeden z nejtěžších ultra maratonských závodů s názvem Spartathlon. Na závod se vzdáleností 246 kilometrů se hlásí celosvětově uznávaní elitní běžci, jež zvládnou například dokončit závod na vzdálenost 100 km za méně než 10 hodin. Mezi tuto celosvětovou elitu se po právu hlásí také Ondřej Velička, který se letos stal mistrem České republiky v běhu na 24h. Stejně jako minulý rok, i letos se Ondřej Spartathlonu účastní. Z tohoto důvodu mě velice lákalo položit mu pět otázek ještě před závodem, a dalších pět po účasti na Spartathlonu.

Ani zdaleka jsem netušil, na co se ptát, protože otázek okolo běhu bylo vysloveno mnoho a Ondra jako český reprezentant jistě absolvoval mnoho rozhovorů. Nejen pro běžecké časopisy a on-line magazíny. Když jsem ale začal pročítat jeho senzační blog, měl jsem jasno 🙂

Ondřej Velička při účasti na Brněnském masakru 2016

Otázky na tělo

Hodně se mezi běžci mluví o doplňkovém tréninku (trx, jóga, posilování středu těla atd). Máš nějaký podobný doplňkový trénink, nebo si myslíš, že je to zbytečné?

Zbytečné to určitě nebude, ale já aktuálně nic podobného neprovozuji. Když jsem ještě pracoval v Praze, chodil jsem do fitness centra na BodyPump, což je silově vytrvalostní skupinová lekce s trenérem, kde se posiluje celé tělo. Dokud jsem ještě běhal sám, zvládal jsem to v pohodě. Pak mi ale trenér začal psát dost náročné tréninky s tím, že jsem měl volné pouze pondělí, které jsem věnoval právě tomuto cvičení. Netrvalo to dlouho a zjistil jsem, že mě tato cvičení “ničí” tak, že pak nemůžu dát do běžeckého tréninku maximum a cítím se pak ještě několik dní unavený. Už je to rok, co jsem s tímto cvičením skončil a musím dodat, že mi to vůbec nechybí.

Běh má hodně odvětví. Mám na mysli chirunning, bosoběžectví, nordicrunning atd. Zkoušel jsi některé z těchto odvětví? Co si o nich myslíš?

Nic takového jsem nikdy nezkoušel. Jednou jsem měl v knihkupectví otevřenou knihu ChiRunning a z ní si pamatuji pouze informaci, že by měl mít běžec frekvenci kroku od 170 do 180 kroků za minutu. Párkrát jsem tak zkoušel běhat, ale je to pro mě velmi nepřirozené. Dříve jsem běhal pouze tak, že jsem vyběhl a styl nijak neřešil. Teď vím, že by se dalo mnoho věcí vylepšit, ale také vnímám, že si styl časem tak nějak sedá a samovolně upravuje, aby byl méně energeticky náročný. Když jsem si v dubnu koupil sport tester, který měří délku a frekvenci kroku a další parametry běhu, trochu jsem se zděsil. I trenér mě upozorňoval, že bych měl dělat kratší kroky, ale teď jsem tu hrůzu viděl v grafu a není to zdaleka ideální. Chci na tom časem aspoň trochu zapracovat.

Ve tvém výčtu závodů, kterých jsi se účastnil jsou jak krátké tratě do 5 km, tak i extrémně náročné závody jako je Spartathlon nebo Ironmann. Máš nějaký klíč, podle kterého si vybíráš závody, kterých se účastníš, nebo je to otázka “náhody”?

Nejraději mám ultramaratony a hlavně ty, které jsou zařazeny do Českého poháru ultra maratonců UltraCup. Dalším kritériem je vzdálenost, kterou na závod musím urazit. Čím delší závod, tím větší čas jsem ochoten obětovat cestování. Zkrátka kvůli desítce by mě nebavilo jezdit přes půl republiky. Mojí nejoblíbenější vzdáleností je 100 km, na kterou se snažím cíleně trénovat a nejvíce se v ní zlepšovat. Kratší závody od 5 km do půl maratonu jsou nejčastěji pouze tréninkové. Běhám je z plného tréninku a bez většího před závodního odpočinku. Také mě lákají netradiční závody jako byl třeba maraton na pásu nebo každoroční maraton v podzemních garážích, oba v Českých Budějovicích. Zmínil jsi Ironmana, to byla jen taková slepá odbočka k triatlonu. Chtěl jsem si dokázat, že dokážu Ironmana pokořit. Půl roku jsem trénoval a v roce 2012 startoval v Otrokovicích na Moraviamanovi. Bylo to super, ale u běhání cítím větší volnost a všechny moje cíle jsou běžecké, takže jsem kolo zaparkoval do sklepa a rychle se vrátil k běžeckým botám.

Nejlepší závody Ondřeje v sezoně 2015

  • Spartathlon (246 km, čas 32:56:16)
  • Účast v pětičlenné mužské reprezentaci na mistrovství světa v Holandsku (2. z ČR za Danem Orálkem v čase 7:37:47). Celkově 68. místo na mistrovství světa, 44. na mistrovství Evropy.
  • Závod na 12 hodin, Praha (1. místo)
  • Mistrovství ČR v utratrailu, Borák, 86 km (2. místo)
  • Mistrovství ČR v běhu na 100 km, Ostrava (2. místo)
  • Závod na 100 km, Plzeň (celkové 2. místo, 1. z ČR)
  • Závod na 24 hodin, Kladno (celkově 7. místo 4. z ČR)
  • Brdská stezka, Mníšek pod Brdy (celkové 7. místo, 6. z ČR)

Dalších pět otázek jsem Ondrovi chtěl položit na Brněnském masakru. Bohužel jsem to ale nestihl. Chvilku mě to mrzelo, ale říkal jsem si no co, uvidíme se jindy 🙂 Tak i ty následující jsem mu poslal přes e-mail a připomněl mu, že s odpověďmi nemusí pospíchat.

Když jsem si je v 05:00 ráno cestou do práce četl přes e-mailovou aplikaci v telefonu, byl jsem doslova nadšen…

Pár slov o Spartathlonu…

Jednou z myšlenek Spartathlonu je, že všem doběhnuvším se dostane stejného uvítání v cíli. Prvnímu i poslednímu. Dokážeš si představit, že by se pořadatelé závodů v ČR chovali stejně? Je poslední účastník závodu stejný vítěz jako ten poslední?

Popravdě řečeno si to moc nedokážu představit. Na Spartathlonu to není jen o tom závodu jako takovém, ale také o jeho historickém pozadí. To vytváří okolo velmi zajímavou atmosféru. Každý se rád vcítí do role Feidipida a stane se tak na nějakou dobu poslem a běh má najednou nějaký smysl. Není to jen pouhý závod z bodu A do bodu B. Zároveň musí být závod dostatečně náročný a s tvrdými časovými limity, aby nebylo možné, že dokončí jakýkoli turista, který se postaví na start. Dokončení nesmí být automatické a každý by se měl snažit. A až pak může být v cíli uvítán každý jako vítěz. Pokud by se podařilo dokončit všem, ztratil by závod své osobní kouzlo.

Vybavení pro tak velký závod, jako je Spartathlon není nikdy dost 🙂

Dokončení nesmí být automatické a každý by se měl snažit. A až pak může být v cíli uvítán každý… Twííítnout na Twitter

Co je podle tebe na Spartathlonu to nejtěžší?

Pro každého je Spartathlon náročný kvůli jinému faktoru. Někdo řekne, že je tam moc asfaltu, někdo si stěžuje na horko, někdo na vysoké teplotní rozdíly ve dne a v noci, jiný na převýšení. Každému asi vadí něco trochu jiného. Já se třeba relativně dobře dokážu vyrovnat s vysokými teplotami, ale vadí mi velká zima v noci. Letos byla mým největším problémem logistika, absolutně jsem ji podcenil. Chtěl jsem mít jistotu, že mám vše potřebné kdykoliv k dispozici v batohu, ale zjistil jsem, že tohle není vůbec optimální varianta. Pokud nepočítám státní vlajku na konci závodu, na trať jsem si poslal pouze jeden balíček, který obsahoval úplně všechno, od čelovky, nabíječky na hodinky, náhradních baterek, jídla apod.

Navíc to bylo příliš brzo, takže jsem pár hodin všechny věci tahal v batohu úplně zbytečně. Rozumné by bylo postupně nepotřebné věci odkládat na checkpointech a zároveň si brát teplé a suché oblečení. Mě ale chybělo teplé oblečení a zároveň jsem nesl druhý den spoustu věcí zbytečně. To bylo nadělení, když jsem pak něco hledal v batohu, vše jsem musel vyházet a prohrabat.

Hubert Karl z Německa dokončil Spartathlon 19x. Dokážeš si představit, že by jsi ho napodobil nebo překonal?

Tohle rozhodně není mým cílem. Spartathlon považuji za něco jedinečného. Přirovnám to k maratonu. Když člověk dokončí svůj první maraton, je to neuvěřitelná euforie, úžasný pocit v cíli. Podruhé už to ale není tak silné a u desátého doběhu je to téměř rutina, ten jedinečný pocit z dokončení prakticky vymizí. Někdo může mít radost ze zlepšování času, ale to na mě tolik nefunguje. Proto stále prodlužuji vzdálenosti, abych ten pocit jako v cíli prvního maratonu prožíval znova a znova. A upřímně můžu říct, že dokončení Spartathlonu je asi tak 5,8x intenzivnější pocit v cíli než u prvního maratonu. Přesně tolikrát je totiž Spartathlon delší. A bohužel nevěřím, že už někdy budu v cíli zažívat to, co jsem zažil poprvé.

Ondřej Velička na trati  Spartathlonu

Na letošním ročníku Spartathlonu jsi doběhl na 57. místě s časem 31:38 minut. Jsi s výsledkem a průběhem závodu vnitřně spokojený?

Pokud by vše v závodu klapalo a já měl v cíli pocit, že mi vše vyšlo a že jsem za dané situace nemohl podat lepší výkon, budu s mým časem maximálně spokojený. Jenže tohle se tak úplně nepovedlo. Za 2 klíčové věci považuji pokaženou logistiku a s tím spojené podcenění oblečení, kdy teplota klesla mnohem níž než jsem očekával. Na čtvrtečním technickém mítinku bylo řečeno, že teplota v noci klesne na přijatelných 15 stupňů, jenže hodinky na ruce mi naměřily minimum 11 stupňů, což reálně může znamenat klidně i 5 stupňů. A na to jsem rozhodně nebyl připravený.

Druhá nepříjemnost se udála na 165 km, kdy jsem v noci zabloudil. Běžel jsem v noci při slabém svitu čelovky a v tu chvíli se pohyboval na pravé straně cesty. Běžel jsem po kraji a nedíval se příliš dopředu. Hlavní cesta vedla mírně doleva a odbočka na vedlejší byla mírně doprava. Já se držel u kraje cesty na pravé straně a ani jsem si nevšiml, že jsem odbočil z hlavní. Zdržení bylo minimálně 35 minut a to člověka po psychické stránce hodně zlomí. A protože věřím, že bych mohl zaběhnout čas pod 30 hodin, chci se na Spartathlon ještě minimálně jednou vrátit.

Co by jsi poradil běžcům, kteří mají Spartathlon mezi svými běžeckými sny a ještě se neodvážili se jej zúčastnit?

Osobně rozlišuji mezi snem a cílem. Kdo se chce postavit na start Spartathlonu, nestačí jen snít, ale musí si stanovit jasný cíl. A protože Spartathlon je vcelku velký cíl, stanovil bych si nějaké dílčí cíle a ty pak krůček po krůčku plnil. Na první pohled se může zdát, že Spartathlon je něco nedosažitelného, ale opak je pravdou. Rozhodně nechci říct, že je to snadné, ale není to nereálné. Jenže chtít a chtít je rozdíl. Někdo leží s chipsy u televize a říká, že by chtěl uběhnout Spartathlon, ale pro splnění takového cíle je nutné také něco udělat. A pokud někdo opravdu chce, tak se zvedne z gauče a jde si zaběhat. Nehledá důvody, proč to nejde, ale prostě se zvedne ať je venku vánice nebo padají kroupy. Jde a uběhne svůj trénink.

Nebo je například ochoten si přivstat jen proto, aby si mohl zaběhat. Je zkrátka ochoten něco obětovat. Podívejme se na Radka Brunnera. Je to úžasně inspirující příklad. On si stanovil cíl, který se běžnému člověku zdá jako naprosto nesplnitelný a jak to dopadlo? Byl na stupních vítězů na Spartathlonu!

Nic není nemožné, jen je nutné pro splnění cíle něco udělat.

Ondřej Velička podruhé v cíli Spartathlonu - rok 2016

Nedokážu si představit, jak se člověk cítí po 24 hodinovém závodě, natož po uběhnutí 247 kilometrů v 30 stupních celsia na asfaltové silnici. Našel bych snad já někdy tolik odvahy a šílenství zároveň a postavil se na start takového závodu? Odolal bych pokušení předčasně ukončit závod a ulevit si od extrémní zátěže? Jak by na mě zapůsobila samota, tma a zima v pozdních nebo ranních hodinách? Myslím si, že podobné otázky si pokládáme asi všichni, co jsme podobný závod neabsolvovali.

Ovšem někteří na ně znají odpovědi a Ondra je jedním z nich. Je to jeden z “vyvolených” šesti Sparťanů z České Republiky, kteří v roce 2016 tento obtížný závod zdárně dotáhli do konce a našli své vlastní odpovědi.

Nezbývá tedy, než Ondrovi popřát mnoho zdaru a držet palce, ať podává tak skvělé výkony, jako v sezonách 2015 a 2016. Jsem si totiž jistý, že nám ještě ukáže, co dokáže.

Aktualizace: 16.10.2016

Ondrův report ze Spartathlonu 2016 najdete na jeho blogu. Skvělé čtení!

Foto: Ondrův běžecký blog, Czech Spartathlon team – facebook

Odkaz na e-book

NEWSLETTER

Jednou měsíčně vás budu informovat o novinkách (rozhovory, recepty, běžecký trénink atd.) na tomto blogu. Bez spamu a s možností kdykoliv se z odběru odhlásit.

Skvělé, vše proběhlo v pořádku. Novinky z blogu jsou na cestě do vašeho emailu.

By | 2017-04-23T14:20:06+02:00 Říjen 14th, 2016|Rozhovory|0 Comments

About the Author:

Jsem bloger, aktivní běžec, kuchař ve vegetariánské restauraci a milovník zeleného čaje. Jsem rád v kontaktu s lidmi, kteří mě naplňují a inspirují.

Leave A Comment

17 + 11 =

Sdílet

Send this to a friend

Ahoj, našel jsem pro tebe zajímavou stránku: OSOBNOST: Ondřej Velička / Sparťan z Bystřice pod Hostýnem! Najdeš ji na této stránce: http://bit.ly/2jB38VK