fbpx

Běh bez úsilí

“Horský ultramaraton? Jasně, dobrý trénink.
Ambice? Nulové, kopce nemám rád.
Umístění? Druhý, absolutně.
Jak je to možné? Netuším, běželo se parádně.”
Tak zněl facebookový status jednoho z nejlepších ultra vytrvalců Ondřeje Veličky po hostýnské osmě, která se pořádala 11. srpna. Ondra ji zvládl v čase 07:11:17.
NAVIGACE: Úvodní stránka » Blog » Běh bez úsilí

Běh bez úsilí

A zatímco Ondra regeneroval, možná u pivka, jak sám uvedl, moje dumající hlava se zamyslela nad pojmem “běh bez úsilí.”

Možná právě teď čekáte, že začnu psát o běhu bez úsilí, vycházející z konceptu ChiRunningu, který jako jediný oficiální instruktor vyučuje Jozef Šverma (facebook). Tak to ale není. Tenhle příspěvek bude zase o něčem trochu jiném.

Z laického pohledu se zdá, že běh bez úsilí není možný, protože vždy, když člověk vyběhne do závodu nebo tréninkovou trať, nějaké úsilí pro to vykonat musí. Obout si boty, obléct vhodné oblečení nebo se před startem závodu sejít s přáteli. Avšak samotný běh se může stát natolik klidným a přirozeným, že se nám může zdát, že nevyvýjíme žádné úsilí. Častokrát se tomu říká flow.

Dva klíčové stavy

Abychom vstoupili do běhu bez úsilí, potřebujeme dva stavy.
Měl by být přítomen přirozený a spontánní záměr být v pohybu nebo oprostit se od emocí či konfliktů. Takový spontánní záměr je první stav. Měl by být podobně přirozený jako touha napít se vody, když máme žízeň. Pokud není přirozený, nýbrž vynucený, tak se promění v myšlenky a úsilí.

Druhým stavem, jež potřebujete, je to, aby vědomá běžecká mysl byla naprosto klidná, aby ji neodpoutávaly žádné myšlenky – a to ani v tom smyslu, že by je bylo třeba potlačovat, ani v tom smyslu, že by se jim oddávala. Když naplníte tyto dva vstupní předpoklady, nepochybně se vám podaří do stavu běhu bez úsilí vkročit.

Osobní zkušenost

Častokrát se mi při tréninku nebo závodech stalo, že má brebentícì mysl se ptala sama sebe:”Má tohle vůbec smysl? Dělám opravdu to, co mě baví? Dosáhnu vůbec někdy něčeho?” Mysl mi pohltily otázky a pochybnosti. Konec konců to si můžete přečíst právě v reportech z Brněnského masakru. A právě tady je jedna z prvních příčin toho, proč se mi nedařilo dosáhnout onoho běhu bez úsilí. Takový přístup mě hodně vyčerpal a nedošel jsem k žádné uspokojivé odpovědi.

Nejlepším a nejvznešenějším řešením těchto problémů je hledat útočiště v absolutním klidu, nikoliv v pochybnostech a analyzování. Přinese vám od trýznivé nejistoty okamžitou úlevu. Pomoc potom nepochybně přijde zevnitř. Jakmile se seznámíte s touto formou bytí, pocítíte nejhlubší jistotu, že jste ve svém nitru našli pevný bod, jímž kolísající mysl nemůže otřást.

Jen být

Běh bez úsilí je stav vnitřního spočinutí a zklidnění, v němž se mysl cíleně nezaměřuje na žádný konkrétní objekt. Vnitřní ani vnější. Jde o stav spontánního vědomí – stav, kdy člověk prostě je.

To, na čem opravdu záleži při snaze dojít do stavu běhu bez úsilí je opravdovost a upřímnost k sobě samému. Běh bez úsilí není nedosažitelná meta. Je to cíl, kterého může dosáhnout každý, kdo ve svém úsilí vytrvá. A pokud v této snaze vytrvá, neselže.

A makačka k tomu

Jen být opravdu stačí. Tělo posilněné vnitřní rovnováhou je jako perpetum mobile. Stroj, který je stále v pohybu bez zjevného zdroje energie. Takže ačkoliv je běh pro mě cestou k vnitřní rovnováze, je potřeba se do toho pořádně opřít, bez větších myšlenek a dumání. jen být….

A k tomu mi od tohoto měsíce dopomáhá Šárka Dýrová-Macháčková, mistryně ČR v maratonu (2015). A ačkoliv si myslím, že nebudu trhat asfalt a oslňovat svým výkonem jako keňský běžec Eliud Kipchoge na Berlínském maratonu, jsem si jistý, že tahle kombinace je to, co potřebuji.

Foto: se svolením fotografů ze SportShots.cz (běžec Daniel Rubič na závodě Buff Epic Trail)

Miroslav Knedla

Jsem bloger, aktivní běžec a vegetarián v jedné osobě. Vegetariánské stravě se věnuji i ve své profesi kuchaře. Rád poznávám lidi, kteří mě naplňují inspirací a podněcují k akci. Oslovují mě myšlenky minimalismu, zerowaste a faitrade obchodu.

Kategorie:

Můj vnitřní vesmír

Štítky:

běh, trénink, životní cesta

Zveřejněno

19.září 2018

Ještě než odejdete

Diskuze na blogu

Budu rád, když vyslovíte svůj názor k tomu, co jste si právě přečetli. Respektujte prosím pravidla diskuze na blogu. Jejich porušení znamená automatické smazání komentáře, případně ban uživatele. bez předchozího upozornění. I opačný názor se dá vyjádřit slušně.